Každé místo má svoji strukturu a svoji atmosféru (Norbert–Schulz,

1994). Setkání s takovým podnětem (ať už přírodním, nebo člověkem vy–

tvořeným) oslovuje naši osobnostní strukturu a „rozezní“ ji. Které to jsou

dimenze? Patrně není podstatné hledat jejich přesný výčet, protože by se ta–

ková diskuse změnila v teoretizování o klíčových osobnostních dimenzích.

Výsledkem však je připravenost vztahovat se k okolí i k sobě samému.

Domov může plnit i konzervativní funkci: chrání, obnovuje a udržuje

identitu. Ale růst osobnosti znamená i oscilaci a proměnu identity.

Kde je hranice flexibility, přizpůsobivosti, proměnlivosti domova? Tako–

vou otázku je třeba pokládat i bez valné naděje na jasné a rychlé nalezení

odpovědi. Domov bezesporu také těsně souvisí s kulturou, do které je zasa–

zen a do níž (v níž) vyrůstá. Často se hovoří o střetávání a prolínání kultur

a možnostech vytvářet jakési multikulturní prostředí. Významný filozof

Václav Bělohradský (internetový odkaz) píše: Ideologií třetí fáze kapitalis–

mu je multikulturalismus. Zachází s každou kulturou jako kolonizátor s kul–

turami „domorodců, jejichž podivné zvyky a obyčeje je třeba studovat s po–

rozuměním, ne je zbytečně jitřit“. Tradiční imperialistický kolonialismus

zneuznával kulturu kolonizovaných, nutil je k přijetí kultury kolonizátora ­

kolonizovaný má šanci stát se také člověkem, jen pokud do své černé kůže

vecpe jazyk a cíle kolonizátora. V epoše kolonizace bez kolonizující kultury

je multikulturalismus prostředkem zneuznání kultur, ale tentokrát všech ve

stejné míře. „Multikulturalismus má v sobě shovívavý odstup vůči místním

kulturám, multikulturalista není rasista, nestaví hodnoty své vlastní kultury

nad všechny ostatní, ale naopak všechny stejně odpolitizovává.“ Všechny

kultury jsou si rovné, protože jsou všechny stejně politicky irelevantní. 

Literatura

Norbert–Schulz, Ch.: Genius Loci (K fenomenologii architektury). Praha, Odeon, 1994.

Seamon, D.: A Geography of the Lifeworld (Movement, Rest and Encounter). London,

Billing and Sons and Worcester, 1997.

Šípek, J.: Úvod do geopsychologie. Praha, ISV, 2001.

Elektronické zdroje:

Bělohradský, V.: Varianty http://www.varianty.cz/notions.php?id=26

61